Na počátku druhého tisíciletí před Kristem přišli Řekové z rovinatého území severní Evropy do jižní části balkánského poloostrova, usadili se na břehu Středozemního moře a na ostrovech v Egejském moři. Zde se setkali s národy přicházejícími z Orientu (z Fénicie, Malé Asie a snad i z Egypta). Všechny tyto národy měly své bohy, svůj způsob náboženského myšlení a chování. Řecké náboženství neobsahuje žádná dogmata, svobodný přístup každého jednotlivce k víře nebyl chápán jako urážka boha. Důležité bylo, aby věřil, že bohové skutečně existují a přinášel jim tradiční oběti. Každé čtyři roky se pořádaly ve významných svatyních Řecka velké hry. Např. v Olympii byly zasvěceny bohu Diovi, v Korintu se konaly na počest boha Poseidóna, v Delfách Pýthonova, draka se šupinatým hadím tělem, usmrceného Apollónovými šípy, jak předpověděla věštba. Nejdůležitějším aktem řeckých náboženských kultů bylo obětování. Obětí bylo nejčastěji zvíře, které obětující snědli. Tento způsob byl chápán jako forma obcování s bohy na nebesích. Oběť se také spalovala, byla-li určena některým z bohů podsvětí. Bývalo zvykem obětovat i víno, med, mouku a květiny. Oběti byly součástí všech významných událostí. Konaly se při svatbách, nebo v rámci veřejných slavností. Veškerý veřejný i soukromý život byl určován věštbami, proto se na ně lidé chodili při každé příležitosti ptát. Nejslavnějším místem, kde se jim mohlo dostat odpovědi, byla delfská věštírna v chrámu zasvěceném bohu Apollónovi.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ŘEČTÍ BOHOVÉ

Zeus
Největší z nesmrtelných bohů. Narodil se v Dikteu na Krétě. Když dospěl, zbavil svého otce trůnu a sám se stal vládcem bohů. Jeho zbraní byl blesk a vládl nebi i na zemi. Jeho oficiální manželkou byla Héra a jejich dětmi Áres, Ivi, Eilethia a Hefaistos. Zeus však prožil mnohá milostná dobrodružství a zplodil celou řadu dalších bohů a hrdinů, jeho dětmi jsou např. Hermes, Dionýsos, Apollón, Artemis, ale i Múzy. Ze své hlavy rodil Athénu, bohyni rozumu a ochránkyni měst.

Héra
Vážená manželka Diova, ochránkyně rodinného krbu a vdaných žen. Její vztah k Diovi začal dlouho před svatbou, kdy se scházeli tajně. Po obnovení vlády bohy na Olympu a poté, co se Zeus ujal vlády, se konala jejich svatba. Héra zasahuje do mnoha mýtů, vychovává kromě svých vlastních dětí řadu jiných, trestá nevěru a tvrdě se mstí milenkám svého muže.

Poseidon
Bůh moře. Patřil mezi nejuctívanější a také nejstarší obyvatele Olympu. Na svém voze křižoval svým královstvím v oceánech a mořích, mezi vlnami, které se ho nedotýkaly a vždy byl obklopen veselými delfíny. V Ilianě byl na straně Řeků, v Odyssei však pronásledoval vracejícího se Odyssea i další hrdiny, bylo mu líto zkázy města, které sám svýma rukama postavil.

Hádes (Plutas)
Bůh podsvětí, bratr Dia, Poseidona a Héry. Ve svém temném království je tvrdý a nesoucitný. Nedovolí nikomu vrátit se mezi živé. Slouží mu různí démoni a duchové, jako Charontas (převozník přes Acheron – řeku mrtvých). Hádes miloval krásnou Persefoni, kterou unesl. Přes to, jak svou říši střežil, někteří slavní hrdinové se živí do a z podsvětí dostali: Hérakles, Orfeus, Odysseus.

Áres
Bůh války. Všude se objevuje v plné zbroji s přilbicí, vždy připraven k boji. Pro svou krvelačnost byl zřídka oblíben a nejsou uváděna města, která by jej považovalo za svého ochránce. Byl synem Dia a Héry a dokázal se střetnout s většinou ostatních bohů. Uctíván byl v Thébách jako předek královského rodu.

Apollón (Foivos)
Bůh světa, hudby a proroctví. Patřil do druhé generace olympských bohů a byl synem Dia a Litó. Přišel na svět spolu se svou sestrou Artemis ne neúrodném ostrově Dialos. Apollón byl krásný bůh a měl mnoho milostných příhod s Nymfami a smrtelnými ženami. Současně s jeho pastorálním a prorockým uměním byl Apollón bohem bojovníkem a měl velký talent ve střelbě šípů do velké dálky. Byl nadměrně uctíván, bylo mu zasvěceno velké množství svatyní, věštíren a závodů. Také byl pokládán za Pythagorova otce.

Athéna
Bohyně moudrosti, dcera Dia a Mitidy, zrodila se z Diovy hlavy. Lidem pomáhala i v dobách mírových. Učila je hrnčířskému umění, pomáhala básníkům, učila ženy příst. Často je uváděna jako Pallas Athéna (pallas – hrdinná dívka).

Hefaistos
Bůh ohně a kovářského umění. Zhotovil např. Achillovu zbroj. Dílnu měl na Limnosu i dalších místech, kde byly sopky a oheň. Měl silné ruce kováře, ale atrofované nohy – kulhal. Údajně po zranění, kterému způsobil jeho otec Zeus.

Hermes
Bůh obchodu a proroctví, ale také krádeže, posel bohů a posel duší (vodil duše do podsvětí). Hermes se narodil Diovi a Maie, což byla jedna z Plejád a byla velmi krásná. Už od dětství bylo vidět, že z něj bude lstivý a podvodný bůh. Měl křídla na přilbici a na nohou, držel žezlo.

Afrodita
Bohyně krásy a lásky. Zrodila se z mořské pěny. Ochraňovala lásku a zamilované a její nejmilejší zábavou bylo zprostředkovávat zamilování bohů a smrtelných žen, její oblíbenou „obětí“ byl sám Zeus. Sama také nezůstala pozadu. I když byla vdaná za kulhavého boha Hefaista, měla milostný vztah s Aresem. Afrodita měla ráda růže a myrtu, její vůz byl tažen párem jejích oblíbených ptáků – holubů.

Héroové
Bytostmi, které mají na jedné straně vlastnosti bohů a na druhé vlastnosti čistě lidské, jsou héroové, smrtelníci, kteří se svými činy podobají bohům. K nejznámější patří Hérakles, Perseus, Orfeus, nebo Faetón.

Dionýsos
Bůh vína a dobré nálady. Dionýsovy orgie se organizovaly s náboženskými obřady a svatými činnostmi v pravém slova smyslu. V průběhu těchto obřadů byla zpívána zbožňovaná Dionýsova píseň.

Artemis
Bohyně měsíce a lovu. Už jako maličká požádala Dia o to, aby mohla zůstat neprovdána, a tak se proháněla po lesících ozbrojená šípy a oštěpy, přátelila se s jeleny a divou zvěří. Byla bohyně mstivá a trestala každého, kdo jevil známky neúcty. Bohyni uctívali většinou v horských a lesních oblastech.