Archeologické muzeum
Archeologické muzeum města Fira zahrnuje sbírky z vykopávek v Mesa Vouno, kde je hřbitov starověké Theky a Hellady z Akrtiti a různé předměty z jiných lokalit. Amfory, nádobí, hliněné sudy, mramorové Mourou, ženské sošky, mince atd. jsou uchovány v muzejních halách. Sbírky zahrnují dlouhé období, které začíná v třetím tisíciletím př.n.l. a končí v dobách antického Říma.

Klášter Profitis Ilias
Klášter se nachází na vrcholku stejnojmenné hory, ve výšce 550m. Stavba byla započata v r. 1771 mnichy Jáchymem a Gabrielem. Oba muži, s dovolením a s pomocí thérského biskupa Zacharie, se dokázali domoci povolení cařihradského Patriarchy Cyrila ke stavbě kláštera.
Nový klášter tak vyrůstal pod duchovní ochranou Patriarchátu a nesl i titul Patriarchální klášter. Stavba, kterou dnes vidíme, je větší než stavba původní. Svou současnou podobu stavba získala v 19. stol., kdy řecký král Othon byl zdejší krajinou okouzlen a dal popud k rozšíření kláštera. Klášterní muzeum oplývá bohatstvím církevních předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Kromě ostatků svatých jsou tu ikony z 15. -18 stol., zlatem vyšívané ornáty, diamanty pokrytý mitra patriarchy Grigorie, ve stříbře vázané rukopisy, železný kříž z 12 stol.
A mistrovská díla dřevořezby pro církevní potřebu. Knihovna kláštera je velmi působivá. Obsahuje v kůži vázané knihy, ručně psané kodexy a různé další dokumenty v různých jazycích, jako třeba pět svazků z Nového i Starého zákona. V kůži vázaných knih je samotných více než 1200 kusů. Dřevořezba mříže kostelní stěny je velmi působivá, právě tak jako kostelní zvon. Klášter rovněž v sobě chová Etnografické muzeum, které vystavuje nástroje a pomůcky různých řemesel, které ostrované používali. Duchovní působení kláštera bylo však omezené a nedá se srovnávat s aktivitou jiných klášterů. Jediná duchovní instituce zřízená tímto klášterem byla jistá škola v Pyrgosu.

Klášter Sv. Mikuláše
Nejstarší klášter na ostrově. Ve své současné podobě byl vybudován v letech 1815 – 20. Původně byl vybudován v nepřístupném Skarosu, ale jeptišky ho ze zničeného zámku ve Skarosu přemístily do nynějšího místa. Rod Gyzi měl v nedostupném Skarosu soukromou kapli, zasvěcenou památce Sv. Mikuláše r. 1651 dostala rodina biskupovo svolení k přeměně kostelíka na klášterní objekt. Dívky z rodu Gyzi se staly prvními jeptiškami. Klášter se stal majetkem řeckého státu v r. 1849. Uprostřed Klášterního dvora je pěkný kostel Sv. Mikuláše. 32 cel pro jeptišky je v budovách okolo kostela. Pozornost návštěvníků poutá zejména kostelní mříž a staré ikony.

Skaros
Majestátní Skaros strmí kolmo nad pobřežím na nejsevernějším cípu ostrova. Středověké hlavní město Santorini bylo zbudováno na odlehlém a nepřístupném místě. Hrad byl postaven římským šlechticem, jehož jméno bylo Scaurus, a který byl guvernérem ostrova, když patřil římanům. Hrad, postavený na vrcholku příkrého, temného, děsivého, skalního převisu, byl jedním z pěti středověkých hradů na ostrově a sídlem benátských rachotů a katolických biskupů. Zbytky hradu a benátských staveb jsou ještě jasně patrné. V oblasti byly rovněž nalezeny starověké ruiny a hroby. Kostel Theoskepasti (Boží záštity) je též zajímavý. Byl postaven námořníky, jejich patron je zachránil z bouří a jiných velkých nebezpečenství.

Kostely ve Fiře
Fira je sídelním městem biskupů jak ortodoxní tak katolické církve. Ypapantiho metropolitní chrám byl postaven v r. 1827 Marco Baloniasem, a proto je nazýván „Beloniova Panaghia“. Původní stavba byla zničena při zemětřesení 9. července 1956. Na jejím místě byl zbudován nový chrám, zvaný Metamorphosis. Je zde též katolický kostel a klášter Dominikánského řádu.
Návštěva starých sídel a domů ve městě je zajímavá. Mezi sídly zvanými Gyzi vyniká autentická stavba z Benátských časů. Dnes patří katolické církvi na ostrově. Byla restaurována a používá se k různým kulturním příležitostem. Jde o velmi působivý stavební soubor se zachovalými uměleckými památkami, nábytek, reliéfy a dalšími starožitnostmi z minulých století.

Episkopi Gonias
V oblasti vesnice Mesa Gonia, která je asi 6 km vzdálena od Firy a je velmi blízko Kamari, se nachází Episkopi Gonias, kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Je postaven v byzantském stylu, má křížovou dispozici s kopulí a před kaplí. Byl postaven koncem 11. stol. A všechny náklady hradil byzantský císař Alexios Kmnenos. Ostelu byly císařovým výměrem věnovány rozsáhlé rozlohy okolních pozemků. Budova, jak ji dnes vidíme, je změněna pozdějšími přestavbami. Jisté pozůstatky byzantského sakrálního stavitelství 11. stol. Jsou zachovány v obloucích kostela. Mramorová stěna kostela je celistvě zachována. Kostel byl sídlem Thérského biskupa. Poté, co byl ostrov v roce 1207 obsazen Benátčany, byl ortodoxní biskup odvezen a po jeho vyhnání následovalo dosazení katolického biskupa. Když bylo Santorini v roce 1537 obsazeno Turky, mezi katolíky a ortodoxními vypukly spory nanovo. Dlouhý spor mezi oběma doktrinami vyvolal nakonec zásah cařihradského patriarchy. Ortodoxní Patriarcha, soupeřící s tureckým sultánem, postoupil vlastnictví kostela ortodoxní církvi a rozdělil majetek kostela rovným dílem mezi obě doktriny. Patriarchovo rozhodnutí v roce 1614 ukončilo spory a obnovilo mír mezi oběma křesťanskými komunitami i jejich duchovními reprezentanty.

Nea Kameni
Ti, kdo chtějí navštívit Nea Kameni s jeho vulkánem, najdou vždycky loď, která je na malý ostrůvek doveze. Tam potom vystoupí na břeh v menším zálivu obklopeném příkrými svahy a černé rozpraskané lávy s ostrými hranami. Mezi nimi láva zformovala kamenitou a prašnou planinku, s keři a několika fíkovníky, řídce rozsetými okolo.
Kráter na vrcholu Nea Kameni dokazuje, že vulkán je stále činný, výpary methylu z něj trvale vycházejí. K pocitu úlevy u návštěvníka, který vystoupí až na vrchol, přispěje nádherný pohled na klidné hluboké moře kolem a na sluncem zalité útesy vzdálené Théry, Therasie a Aspronisi.

Akrotiri
Vykopávky v Akrotiri se nachází na jihozápadním cípu ostrova nedaleko takzvané „Červené “pláže se zbarveným pískem. Minójské město, které bylo kolem roku 1650 př.n.l. pohřbeno pod nánosem popela při výbuchu zdejší sopky. Archeologický výzkum lokality byl zahájen v roce 1967.Obvodová zdiva kamenných domů ohraničují uličky a náměstí, které místy dosahují i několikametrové výšky. V chladném přítmí plechového přístřešku, který městečko chrání před povětrnostními živly, snadno rozpoznáte v troskách domů otvory pro okna a dveře a dokonce i dochované nádoby - vypráví příběh o tom, jak žili lidé před tři a půl tisíci lety. Ti, kdo městečko pod lávou objevili první, se mohli pokochat
i dokonalými malbami na stěnách, jež znázorňovaly scény z tehdejšího života. Dnes je můžete obdivovat v originální podobě v Národním archeologickém muzeu v Aténách. V současné době
je tento turistický cíl z technických důvodů již od roku 2005 uzavřen.